Návrh Roberta Holzera k výpravě 1. jednání "Eugena Oněgina" na scéně opery Národního divadla v Praze r. 1888.

Boje ruských vojáků ve válce rusko - turecké r. 1877 představách; českých kreslířů v časopise Světozor. Přechod ruských vojsk přes Dunaj.

První český překlad z Děržavina pořídil r. 1825 J. V. Kamarýt. Byl otištěn v časopise Čechoslav r. 1825. S Puškinovou dramatickou tvorbou se český čtenář seznámil r. 1835 z výňatků Borise Godunova, otištěných v Květech.

První český překlad Puškinovy Pikové dámy v Květech r. 1844. Překlad Lermontovova Démona v Lumíru r. 1863

Vstup ruské armády do Drinopole

Ikona ruských prvomučedníků sv. Borise a Gjěba, jejichž ostatky byly v 11. století chovány v klášteře sázavském - Evangelium remešské, rukopis ruského původu z 12. století, který putoval do Čech kulturní výměnou.

První staroslověnská legenda o sv. Václavu, ruský text vostokovský, uložený v Leninově knihovně v Moskvě. Rukopis pochází z počátku 16. století.

Závěr biblické knihy Sirachovy vytištěné v Praze Fr. Skorynou r. 1517.

Gogolův Taras Bulba vyšel za spolupráce Havlíčkovy r. 1847 jako první svazek "Zábavných spisů N. V. Gogola". Jeden z prvních překladů Turgeněvových povídek v českých časopisech r. 1860.

První české vydání Lermontovova románu "Hrdina naší doby" vyšlo v Ottově nakladatelství. Gogolův Taras Bulba pronikl do Čech r. 1839 v překladu Zapově /Květy str. 125/.

Humoristické listy v řadě výstižných politických karikatur pranýřovaly zášť a strach německé reakční buržoazie z české cesty do Ruska a plasticky charakterizovaly dosah pouti jako posily českého národního zápasu.

Havlíčkův list z Moskvy K. V. Zapovi z 3. května 1843 o rozkvětu ruské literatury.

Moskevské vydání Komenského díla Orbis pictus z roku 1768.

Krebsova kresba na znojemském štítě, zobrazující zákrok ruských kozáků při povodni ve Starých Šalerovicích, 1826

Bohuslav Balbín - titulní list 1. vydání "Obrany".

Ukázka obrazové výzdoby cestopisu Zigmunda z Herbensteina z r. 1556. Titulní list Kroniky Moskevské z r. 1590, v níž její překladatel Matouš Hosius z Vysokého Mýta sloučil cestopisy Alessandra Quagniniho a Zigmunda z Herbensteina.