Vstup ruské armády do Drinopole

Ikona ruských prvomučedníků sv. Borise a Gjěba, jejichž ostatky byly v 11. století chovány v klášteře sázavském - Evangelium remešské, rukopis ruského původu z 12. století, který putoval do Čech kulturní výměnou.

První staroslověnská legenda o sv. Václavu, ruský text vostokovský, uložený v Leninově knihovně v Moskvě. Rukopis pochází z počátku 16. století.

Závěr biblické knihy Sirachovy vytištěné v Praze Fr. Skorynou r. 1517.

Gogolův Taras Bulba vyšel za spolupráce Havlíčkovy r. 1847 jako první svazek "Zábavných spisů N. V. Gogola". Jeden z prvních překladů Turgeněvových povídek v českých časopisech r. 1860.

První české vydání Lermontovova románu "Hrdina naší doby" vyšlo v Ottově nakladatelství. Gogolův Taras Bulba pronikl do Čech r. 1839 v překladu Zapově /Květy str. 125/.

Humoristické listy v řadě výstižných politických karikatur pranýřovaly zášť a strach německé reakční buržoazie z české cesty do Ruska a plasticky charakterizovaly dosah pouti jako posily českého národního zápasu.

Havlíčkův list z Moskvy K. V. Zapovi z 3. května 1843 o rozkvětu ruské literatury.

Moskevské vydání Komenského díla Orbis pictus z roku 1768.

Krebsova kresba na znojemském štítě, zobrazující zákrok ruských kozáků při povodni ve Starých Šalerovicích, 1826

Bohuslav Balbín - titulní list 1. vydání "Obrany".

Ukázka obrazové výzdoby cestopisu Zigmunda z Herbensteina z r. 1556. Titulní list Kroniky Moskevské z r. 1590, v níž její překladatel Matouš Hosius z Vysokého Mýta sloučil cestopisy Alessandra Quagniniho a Zigmunda z Herbensteina.

Jan Kollár - titulní list prvního vydání "Slávy dcery" z r. 1824.

V dopise A. Markovi z roku 1838 předpovídá Jungmann světové rozšíření ruštiny. Soupis pozůstalosti Jana Chalupy r. 1460 zaznamenaný v pražské městské knize. Na počátku 5. řádky jsou uvedeny "zámky tři ruské".

Jindřich Mošna jako Perčichin v Kvapilově inscenaci Gorkého "Měšťáků" na scéně Národního divadla v Praze r. 1902. Kostýmní návrh F. Kolára ke Glinkově opeře Ruslan a Ludmila.

Dopis A. Rubinsteina B. Smetanovi z Petrohradu dne 15. října 1874.