Ukázka obrazové výzdoby cestopisu Zigmunda z Herbensteina z r. 1556. Titulní list Kroniky Moskevské z r. 1590, v níž její překladatel Matouš Hosius z Vysokého Mýta sloučil cestopisy Alessandra Quagniniho a Zigmunda z Herbensteina.

Jan Kollár - titulní list prvního vydání "Slávy dcery" z r. 1824.

V dopise A. Markovi z roku 1838 předpovídá Jungmann světové rozšíření ruštiny. Soupis pozůstalosti Jana Chalupy r. 1460 zaznamenaný v pražské městské knize. Na počátku 5. řádky jsou uvedeny "zámky tři ruské".

Jindřich Mošna jako Perčichin v Kvapilově inscenaci Gorkého "Měšťáků" na scéně Národního divadla v Praze r. 1902. Kostýmní návrh F. Kolára ke Glinkově opeře Ruslan a Ludmila.

Dopis A. Rubinsteina B. Smetanovi z Petrohradu dne 15. října 1874.

Reklamní fotografie továrny Iris Josefa Pokorného v Litvě r. 1924.

Titulní list prvního vydání Ohlasu písní ruských od Františka Ladislava Čelakovského r. 1829.

Zpráva z novin ze dne 12.7.1799 o průchodu ruských vojsk Prahou

Zpráva Krameriových cís. - král. Vlasteneckých novin ze dne 2. 11. 1799 o vítězstvích vojsk Suvorova v Itálii.

Pro vítězství rus. divadelního realismu na českém jevišti koncem 19. století mělo velký význam uvedení Gogolových "Hráčů" na scéně Národního divadla r.1885

Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu - Nikolského. Rukopis z XV. nebo XVI. století uložený dřív v soloveckém klášteře na ostrově v Bílém moři. Šluknovský kruh, stříbrná hřivna ruského původu, nalezená v Čechách u Šluknova.

Mapy cest Mistra Jeronýma Pražského na Rus v 15. století.

Divadelní cedule Čechovova "Strýčka Váni". Na scéně Národního divadla v Praze 23. 4. 1901.

List P. I. Čajkovského řediteli Národního divadla v Praze F. A. Šubrtovi ze dne 29. 1. 1891 v záležitosti chystaného uvedení opery "Piková dáma" v Praze.

Hynek Vojáček, valašský rodák, působil jako profesor na konzervatoři v Petrohradě.

Jedním z nejvýraznějších projevů českého zájmu o ruská vojska je soudobá rytina "Pochod uralských kozáků Čechami" /1799/.